čtvrtek 4. prosince 2014

Duha

Modrá s černou
zakryjí můj smutek vztekem.
Stejně tak zlatá a červená
mi vykouzlí na tváři úsměv.
Za ruku mě vem,
já půjdu tam, 
kam mě vede dvojbarevná duha.

Jako noc se pojí s tmou
a den se světlem.
Já, pojítko mezi jimi a mnou
nemám hýbat se světem.
Oni nesmí pohybovat
se zemí a nebem.

Všichni jsou šťastní,
jako by šel mír uprostřed slunce.

Žádné komentáře:

Okomentovat